Půl flašky lesního ovoce & Antonín Sorry

18. srpen 2011 | 22.33 |

Fotografie0426 copy

Už jsem vám tady jednou psala, že pokud nemám co sbírat, hledat nebo jíst, na výšlap mě nedotáhnete. V létě je to ale v pohodě a Princ to moc dobře věděl, takže jsme se během těch pár dní v Nýdku vyvenčili na jedné z x Prašivých, které se nacházejí v českých horách, a zpátky jsme si přinesli přesně to, co je v nadpise a udělali si s tím lívance. (Výborné lívance, abyste věděli! Podařilo se mi hned napoprvé v životě ušlehat sníh z bílků, který nespadl, ani když jsem převrátila misku vzhůru nohama, heč!) Nebylo to ovšem zadarmo, zaplatila jsem za to 10 velmi svědivými štípanci od komárů po celém těle. Ach, ta příroda. Pokud ovládnu svět (muhahaha), hodlám okamžitě komáry vyhubit, protože si myslím, že ptáčci, žabičky a podobná zvířátka se bez těch sviní obejdou, když na světě existuje n jdoucí do nekonečna dalšího hmyzu.

Fotografie0423 copy

(Slyšela jsme slovo "nekvalitní"? Ale kuš! Takovéhle zacházení si můj nebohý mobil nezaslouží.)

Jinak bylo krásně. Žili jsme v domě s 13 kočkami, sledovali Family Guye (znáte to? Kam se na to hrabou Simpsonovi!), odpočívali, užívali si sluníčka a hvězd a okolní krajiny (Těšínské Beskydy). Taky nám soused pokácel strom na zahradě, o čemž jsme se dozvěděli až při odjezdu. Žádné známky toho, že by nějaký strom přicházel k újmě, jsme si totiž během pobytu nevšimli, a neviděli jsme ani nic ležet na trávníku nebo jinde. Ten strom prý z nějakého důvodu spadl a zasáhl tomu sousedovi na jeho pozemek, takže ho pokácel, ale nikdo z nás opravdu nezaregistroval známky "silného vichru", "bouřky", "bobrů" nebo"agresivních ufonů, jejichž cílem je ničit stromy".

Horská atmosféra se přičinila taky o to, že se mi zdál neobyčejně živý sen o škole. (Fňuk.) Bylo to o novém učiteli, který měl na našem gymplu posílit řady češtinářů.

Obraz 1: Sedíme ve třídě, učitel (poměrně mladý) (vypadá jako jeden můj kamarád) cosi vysvětluje, tváří se nepříjemně a já si nejsem jistá, jestli na mě nebo i na všechny ostatní. Na lavici si položím svůj blok s Otevřenýma dveřma. Kolem vládne typický chaos, zmatek a bordel, který ve třídě nastává, jetsliže si kantor nedokáže zjednat dostatečný pořádek. Jdu na záchod.

Obraz 2: Vrátím se. Třída zrovna vzrušeně diskutuje o jakémsi výletu enbo exkurzi, kterou nový profesor pořádá. Je to jen pro vybraný okruh lidí a já mezi ně očividně nepatřím. Ten týpek je na mě vážně zasednutý. Hodina končí a on odchází se všemi svými knihami do kabinetu tělocvikářů, který je zatraceně daleko.

Obraz 3: Něco ve vzduchu poletuje. Jsou to stránky z něčeho. Podívám se do svého bloku s Oteveřnýma dveřma. Doprdele, někdo je odtamtud vytrhal! A přitom jsou to stránky, kd eje příběh přepsaný správně, tak, jak má být. Co to má znamenat? Že bych příběh měla nechat tak a nepřepisovat ho? Co kdžy to udělal ten mladý učitel, co s ena mě celou dobu tak hnusně díval? Musím to zjistit! Vznesu se a doslova letím ke kabinetu tělocvikářů, který sousedí s porubským Kauflandem. Divné místo.

Obraz 4: Mladý učitel tam není,

Obraz 5: Podívám se teda na nástěnku učitelského sboru, abych věděla, s kým mám tu čest! Aha, tady! Nováčci jsou vypsaní zvlášť. Hledám češtinu. Tady je!

Mgr. Antonín Sorry.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Půl flašky lesního ovoce & Antonín Sorry sharlaid 19. 08. 2011 - 06:46