Víte, co se stávalo rostlinám u nás doma?
Umíraly.
Víte, co se stávalo kaktusům u nás doma?
Umíraly taky.
Musela to být nějaká špatná aura nebo něco, co způsobilo, že se u nás rostlinám nedařilo, ať jsem dělala, co jsem chtěla, takže pokud by rostliny měly televizní show typu Survival, náš byt by byl jasná destinace. Proto si asi dokážete představit, jak moc velkou radost mám z toho, že pěstuju nyní masožravé rostliny a voňavé bylinky a všechny vypadají, jako by nemohly růst na lepším místě. :)
Masožravky jsou poměrně náročné, rostou přirozeně v horkých tropech, a jejich domovská atmosféra se tady napodobuje obtížněji, nicméně já je nemám v žádném zapařeném skleníku, nepřihnojuju, jen zalívám vodou a občas stěhuju díky velkému teplu na balkon. (Odborníci, kamenujte, ale mi je to jedno.) Jsou zářivě zelené, rosnatka je všude pokrytá trávicí tekutinou na tentakulách, mucholapce se prodlužují listy a zvětšují čelisti a bublinatka vesele pokrývá svým porostem celou plochu květináče, kvítky se jí barví do fialova a je jim čím dál více. Kvůli shitské technice nemůžu poskytnout autentické foto, nicméně aspoň ilustrativní fotky přiložím, abyste měli představu, jak vypadají.
Mucholapku podivnou znají nejspíš všichni díky jejím zaklapávacím pastem. Pokud je rostlina plná síly, pasti se zavírají bleskurychle. Zevnitř má jemné chloupky, které závěr rychle spustí, pokud se jich oběť dotkne. U nás se jí na okně očividně daří, ačkoliv vnitřek "tlamiček" není pokrytý žádnou tekutinou, takže toreticky má hmyz větší šanci na únik než u
Rosnatky kapské - je pokryta miniaturními kapičkami trávicí tekutiny, na kterou se hmyz přilepí a už neodletí. Moje rosnatka má listy tak velké, že bez problémů lapá komáry i mouchy. Po přilepení se list pomalu svine dovnitř, aby oběť lépe natrávil, a když je po všem, opět se rozvine a čeká, až ji třeba smyje déšť.
Bublinatku jsem koupila na burze masožravek v Otravě a má nádherné, jemné kvítky, které, pokud je rostlině dobře, se barví do fialova. Její drobné lístčky pokrývají postupně celý substrát, takže se rostlina šíří jakoby "kobercově". Moje bublinatka pasti nemá nad zemí, ale v zemi; jde o váčky, které podtlakem vsávají drobné kořisti, žijící v hlíně. Jde prý o záležitost okamžiku, je to prý rychlejší, než uzávěrka fotoaparátu.
Kromě toho k nám přibyla ještě bazalka a rozmarýn, mořská růže. Strašně mě baví se o ty rostliny (i o Kurta) starat. Jsou to živé organismy, ale nejsou natolik náročné, že bych kvůli nim nestíhala. Skvěle si při péči o ně odpočinu. A ano, do svého budoucího bytu už mám rozplánované, co všechno budu pěstovat/chovat. :)