Avantgarda I: Edvard Munch

14. říjen 2011 | 19.52 |

Nejsilnějším tématem Munchovým obrazů, které všichni známe a které dokáží neobvykle zapůsobit na každého, i kdyby o něm v životě neslyšel, bývá smrt a silný pocit strachu z osamění. On sám se cítil smrtí neustále obklopený. Během jeho dětství mu zemřela maminka a starší sestra. Otec mu a jeho sourozencům tyhle dvě události často připomínal, a prohluboval tak ještě víc tuto ztrátu. K tomu u jedné z jeho mladších sester diagnostikovali duševní chorobu. V konečném součtu bylo toto všechno nejspíš prapříčinou jeho lability a šílenství. Aby  Edvard unikl svým démonům, začal v brzkém věku malovat, přičemž se do jeho tvorby už v brzkém věku promítala skvělá fantazie, podporovaná otcem, který mu četl příběhy Edgara Allana Poea. Právě svého otce zklamal, když se v pozdějších letech rozhodl nechat univerzity a začít se plně věnovat malování.

munch

Večer na ulici Karla Johana, 1892

Edvard trpěl během života těžkými depresemi a často se uchyloval k alkoholu. Nikdy se neoženil, protože se bál, aby jeho rodina netrpěla jeho psychickými potížemi. V roce 1908 podstoupil osmiměsíční psychoterapii, kde se lékaři rozhodli jeho vážný stav řešit i elektrošoky. Po skončení léčby se změnila i jeho tvorba - začala být barevnější a optimističtější a setkala se s kladnou reakcí veřejnosti (na rozdíl od většiny jeho dřívějších děl, na kterých se zřetelně promítaly jeho neurózy a žal z postupné ztráty blízkých), takže si Edvard za nově nabyté peníze koupil dům v Ekely, kde strávil téměř celý zbytek života. Jeho největší a nejúspěšnější výstava se konala v Berlíně, kde vystavil 223 svých olejomaleb. Po nástupu nacismu bylo ale jeho umění označené za zvrhlé a nacisté zabavili 82 jeho děl, což byla pro něj rána, neboť Německo považoval za svůj druhý domov. V dalších letech se Munch věnoval tvorbě už jen soukromě.

Osamění, strach, smrt, šílenství, nemoc - to všechno se často objevovalo v expresionistických dílech, na něž měl ze západu vliv E. A. Poe, z východu dílo ruských spisovatelů jako byl Dostojevskij, ze severu právě Edvard Munch, z jihu primitivní kultura afrických kmenů. Inspirovaly je také pesimistické filosofie jako například Nietzscheho nihilismus, dětská tvorba (neboť děti malují jen to, co je zajímá či to aspoň patřičně zvýrazní) a tvorba duševně chorých lidí. Sami expresionisté měli neblahé životní zkušenosti, a ty ventilovali do svých děl, která představují odpověď na předcházející naturalismus a impresionismus. Nejvíc se expresionismus prosadil v Německu (po první světové válce, kdy se Němci potýkali s ekonomickou i psychickou krizí poražené země) a Skandinávii. Nacisté ho ale zakázali.

Munchovy obrazy jsou zejména symbolistické, ale je právem považován za předchůdce expresionismu a dokonce i za jeho nejvýznamnějšího představitele. Obrazy, namalované sytými, kontrastními barvami, dokáží vyděsit.

Munch si sáhl na samotné dno své duše, aby stvořil strašidelný odraz toho, co prožíval, a aby to mohl sdílet s ostatními. Tahy štětcem vyvolávají dojem, jakoby obraz plynul - stejně jako ubíhají myšlenky, čas, život... Tyhle "plynoucí" tahy deformují realitu a ukazují, jak ji pod tlakem depresí viděl on.

munch

Tanec života, 1899

munch

Smrt v pokoji nemocného, 1899

munch

Mrtvá matka, 1899 - 1900

storm

Bouře, 1893. Krásná ukázka symbolismu - známe bouře nejen jako rozmary počasí, ale také bouře emocionální, hromonální, uvnitř nás. Postavy jsou anonymní a žena vpředu, která jakoby se vydávala do nebezpečí, upoutává bělostí svých šatů, což samozřejmě evokuje nevinnost, ctnost, panenství. Obraz je znepokojivý tím, jak se žena vydává bouři vstříc a tím pádem se nabízí náznak ztracené nevinnosti.

munch

Puberta, 1895

the kiss

Polibek, 1895

munch-golgotha1

Golgota, 1900. Svědci Kristova ukřižování se očividně dobře baví. Zkreslení perspektivy mi připomíná rybí oko.

munch

Madonna, 1894 - 1895

munch

Výkřik, 1893

Zdroje: Wikina, ibiblio.org, artmuseum.cz (Edvard Munch a Expresionismus), "... ismy" od Stephena Littlea, "Moderní umění 1905 - 1945" (dějiny) od E. Bernardové

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Avantgarda I: Edvard Munch slanka 25. 10. 2011 - 20:59