Keep it cool with pheasant! Bažant Pohoda 2011

11. červenec 2011 | 22.54 |

Fotografie0392 copy

Na rekonvalescenci po Málaze jsem měla 3 dny, než jsme sebrali z...arputile těžkou batožinu a naložili ji spolu s našimi maličkostmi na speciální busy, mířící z Otravy přímo na letiště Trenčín, kde se měl konat (dovolím si říct že) jeden z nejlepších hudebních festivalů ve střední Evropě. Letos mohl nabídnout taková jména jako Moby, Pulp, Portishead, M.I.A. a další specialisty v oboru, a jak jsme zjistili na místě, také výbornou organizaci, šlapající v drtivé většině času jako hodinky, dalších 30 tisíc návštěvníků, atrakce všeho druhu (takže i nemilovníci hudby se zabavit mohli), poměrně nízké ceny jídla a pití a prázdninovou pohodu.

Fotografie0371 copy

Fotografie0370 copy

(Princův alternativní lihový vařič ;))

Fotografie0358 copy

Ty tři dny byly právě tak akorát na to, abyste se posmažili, zkulturnili a zničili, a musím říct, že mě totálně vyšťavily. Než se vrhnu na provázení tím, čím oplývala hudební scéna, dovolte městské fajnovce trošku rozjímání nad tím jaká byla "omáčka kolem toho všeho". Nestanovala jsem už pár let a asi jsem mezitím opravdu zpohodlněla, ale myslím, že svoji dávku stanu jsem si na delší dobu odbyla a stejně tak veřejných záchodů a sprch (určité věci opravdu nechci vidět znova). Chci ale organizátory pochválit, že se postarali o pravidelné čištění těchhle prostor a k tomu zajistili osvěžení pro všechny, umírající nadměrným horkem (projíždějící hasiči, kropící vodou, různá místa s větráky a pršící studenou vodou atd.), protože to na letišti bylo opravdu požehnané. Kvůli němu a jeho obrovské síle jsme s Princem nedokázali projít všechno, co jsme chtěli, protože některé koncerty probíhaly v nejkrizovější denní době a některé atrakce byly ve stanech, kde najít kyslík k dýchání bylo opravdu majstrštyk. Na druhou stranu, pokud jste si stejně jako my sedli do Rangeru, jednoho z kolotočů, vnitřnostitočů a hlavotočů, které v areálu byly, zchlazení přišlo VELMI rychle.

Fotografie0374 copy

Fotografie0377 copy

Jak už jsem se zmiňovala, mimokoncertové zábavy jste mohli najít habakuk a k jejímu objevování byste potřebovali jeden celý den minimálně. Od Pringles Adrenalin Parku, jehož součástí byly i zmíněné vnitřnostitoče přes taneční workshopy, divadelní představení, literární setkání a diskuse až po stánky, nabízející různé nápadité designové vychytávky a oblečení, kde jste mohli nechat své životní úspory, čajovny, kavárny, autogramiády a plácek pro všechny, kteří si chtěli namalovat něco na malířské plátno, nudit se na Pohodě prostě nebylo možné.

Koncerty ovšem představovaly stěžejní záležitost festivalu, takže se k nim pojďme přesunout. Nezajímavá vystoupení nebudu komentovat. Koncerty, kterým jsme byli svědky, vidíte v seznamech.

Fotografie0376 copy
Fotografie0375 copy
 7. 7. 2011, čt
  • Moby Bodyrock taneční workshop
  • Balkan Brass Battle: The Markovič Orkestar vs. Fanfare Ciocarlia (Srbsko vs. Rumunsko)
  • Moby (USA)

V O2 Stage odstartovala celá sranda tanečním workshopem k Mobyho písni Bodyrock, přičemž ti nejdovednější z nás mohli všem ukázat své nově nabyté schopnosti na hlavní stage před vystoupením samotného Mobyho. Lepší začátek festu jsem si nemohla představit - celý O2 stan si pocení krve a podivné taneční pohyby náramně užíval a my samozřejmě také. To jsme ale ještě nevěděli, jaká smršť na nás přijde s Mobym. Prostory kolem hlavního pódia byly beznadějně zabrané a na jeho vystoupení se přišlo podívat snad celých 30 tisíc lidí, kteří na Pohod byli. Jakmile Moby vypustil první tóny, obecenstvo zešílelo. Takhle dobře už jsme si dlouho nezapařili. Odnesly to moje hlasivky, nohy a krk.

Bitva balkánských kapel byla pro mě trošičku zklamáním, každopádně pokud bych si měla vybrat, za vítěze bych zvolila Markoviče ze Srbska, jejichž hudba na rozdíl od Rumunů nebyla monotónní.

Fotografie0359 copy

(létající kafe/pivo/cosi :D)

8. 7. 2011, pá
  • Molotov (Mexiko)
  • Tokyo Ska Paradise Orchestra (Japonsko)
  • dEUS (Belgie)
  • Le Payaco (SK)
  • Pulp (VB)
  • Imogen Heap (VB)
  • Madness (VB)

Tokyo Ska Paradise Orchestra mile překvapili, neboť i když ska neposlouchám, tihleti Japonci dokázali člověka rozpohybovat, a svědčily tomu zástupy posluchačů před hlavní Bažant Stage navzdory odpolednímu vedru. Pulp byli bez výhrad králi pátečního programu. Světelná show a velkolepé vystupování téhle kapely mi připomnělo loňský koncert Muse v Krakowě a Jarvis Cocker, frontman Pulp, jehož charisma zahalovalo koncert jako hustá mlha, nelenil a bavil nás citáty svého oblíbence Percy B. Shelleyho, příběhy k jednotlivým písním a tím, jak si koncert stejně jako my a zbytek kapely užíval.

9. 7. 2011, so
  • Break Dance Battle
  • Puding pani Elvisovej (SK)
  • We Have Band (VB)
  • Bloodgroup (Island)
  • Peter, Björn and John (Švédsko)
  • Beirut (♥) (USA)
  • Portishead (VB)
  • Dva (CZ)

Fotografie0361 copy

Fotografie0362 copy

(Bloodgroup)

Sobotu, poslední den festivalu, jsme s Princem zahájili Break Dance Battle, kde se utkávali nejlepší tanečníci break dance na Slovensku. Spousta lidí nemá ráda "hip hopovou řeč", moderátor téhle akce byl ovšem dobrý a tanečníci jakbysmet (respekt!). V časných odpoledních hodinách jsme se vyplácli pod stan poblíž Runway stage, kde to rozjížděl Puding pani Elvisovej, jediná slovenská kapela, která se mi líbila, a po nich přišla řada na We Have Band, které jsem kvůli nesnesitelnému vedru bohužel jen slyšela, ale i to mě motivovalo k tomu, dohledat si jejich hudbu na internetu. Bloodgroup, synthpopová skupina z Islandu, byla naprosto výborná. I přes počasí, které její členy očividně ničilo, dokázali podat úžasný výkon a já teď jejich CD protáčím ve WMP pořád dokola. Bohužel prý zrovna vybuchla na Islandu sopka, takže nám Janus, jejich člen z Faerských ostrovů, řekl: "Na Islandu nám zrovna vybuchla sopka a my jsme tím pádem v prdeli, takže pojďme se opít." Doufám, že tohle nebyl jejich poslední koncert, který jsem viděla, protože na CD je sice hudba krásná a všechno, nicméně z jejich výkonu naživo a skvělého zpěvu jde mráz po zádech.

Peter, Björn a John mě ničím neurazili, ale ani nenadchli, jejich indie pop byl přesně tak milý a neškodný, jak se dalo čekat a poslouchat ho bylo příjemné. 

Fotografie0368 copy

(Peter, Björn and John)

Na Beirut, můj vrchol celého festu, jsme šli o hodinu dříve a dobře jsme udělali, protože jejich příznivci se začali shlukovat u pódia velmi rychle. Při samotném koncertu jsem se málem rozplynula blahem už jen z hlasu Zacha Condona, do kterého bylo prostě nemožné nezamilovat se. Na jejich nové CD, které nám mimo jiné v několika písních představili, jsem natěšená jak děcka na Vánoce a ještě víc. Věnovala jsem jim svoje hlasivky a haním organizaci, že jim nedovolila zahrát dva přídavky navíc, které měli v záloze. Beirut je prostě moje srdeční záležitost.

Fotografie0382 copy

Fotografie0386 copy

Fotografie0385 copy

(Beirut a božský Zach. Náhodou, abyste věděli, ten mobil nefotí až tak moc špatně, tedy pokud nezoomujete na maximum jako v tomto případě)

Po Beirut jsme se odebrali k hlavní stage na Portishead, triphopáře, s jejichž hudbou jsem si příliš nekápla do noty, ale byli minimálně zajímaví, a na Dva, extravagantní české duo, jehož zpěvačka umí dokonale napodobit zvuky jakýchkoliv zvířat. Byli výborní, bohužel jsme si je ale příliš neužili, protože třetí festivalový den se na nás už podepsal a cítili jsme se akorát na spánek.

Fotografie0378 copy

Takhle jsme se tedy naladili na začátku prázdnin. Můj Bažant Pohoda 2011 by se dal shrnout následujícími slovy: úžasné, zábavné, horko a uvidíme se snad příští rok. Vám všem, kteří jste tenhle článek zdárně dočetli až do konce, stejně jako já se včera zdárně vrátila, můžu Pohodu jen a jen doporučit. I want Pohoda everyday!

Zpět na hlavní stranu blogu