Kurt vol. 2

22. červenec 2011 | 22.46 |

Ačkoliv to některým z vás může připadat podivné, přese všechno je pro mě stejně nejlepším domácím mazlíčkem moje teplá rybka jménem Kurt, která dlí v malém akváriu hned vedle mojí postele.

Poněvadž jsem línější než vši světa, nechtělo by se mi chodit se psem ven, po kočce uklízet její bobky, proti svému přesvědčení držet papoušky nebo jiné ptáky v kleci (říkejte si co chcete, stejně si myslím, že je naprostá hloupost držet ptáky doma, kde nemají dost místa) nebo starat se o plaza, nemluvě o mém odmítavém postoji k hlodavcům (pozor, neplést se strachem nebo odporem) a alergií na zvířecí chlupy. Všechna tahle stvoření si ráda poňuňám u kamarádů doma. Sdílím i taťkovu zálibu ve sledování dokumentárních pořadů z přírody. Ale moje osobnost se prostě našla ve vodních příšerkách a tak to zřejmě zůstane. Kromě jiného je to taky to jediné pěstování zvířat, které mám doma povolené.

(Taky se moje osobnost našla v agresivních kytkách (masožravky) a agresivních rybách (bojovnice, čili Kurt), ale o tomto radši pomlčme.)

Kurta jsem zachránila na jedné akvaburze z koule, do které byl jako výstavní kus umístěný. Stál pouhých 20 korun. Je zajímavé vědět, že vás jeden život může stát tak málo, že? Už dlouho jsem nechovala jiné ryby než bojovnice, protože i když o nich koluje kdeco, jedno se jim upřít nedá, a to, že mají osobnost. Jsou vyvinutější než ostatní akvarijní ryby, třeba tím, že mají labyrint, který jim umožňuje dýchat i atmosférický kyslík nebo tím, jakým způsobem se starají o potomstvo, a za tu dobu, co je chovám se mi zdá, že ty ryby mají pohled, svébytné reakce a že umí být hrozně houževnaté. Zatímco Strejda Marcelus byl už spíš starší a flegmatický a ze všeho nejradši seděl na listu a kontroloval dění v akváriu, Chuck, jeho nástupce, byl totální cholerik, pro kousanec nešel daleko a nejradši trávil svůj čas tím, že šikanoval ostatní, Kurt nesnese ostatní ryby kromě ancistruse, ale je asi nejinteligentnější, nejroztomilejší, nejmladší a oblíbil si ho i můj brácha (ten si oblíbil i moje masožravky) a rád se o něj stará. Občas se divím, čeho všeho je Kurt schopný. Hrozně rád se plíží po dně akvárka, napodobuje ancistruse a hledá tam něco k snědku, a pak taky ví, který den dostane najíst, neboť dostává obden a hned druhý den po tom krmícím neprosí o jídlo. Má radost z vyměňování vody, když tam liju vodu novou, a hrozně rád chodí do proudu vody, způsobeném vzduchováním, protože mu to nadnáší jeho těžký ocas a velké ploutve. A dokáže mě poznat. (Což u ryb ale není tak výjimečné.)

Občas, když Kurta pozoruju, jak se v tom akvárku baví, jsem strašně ráda, že mi padl tehdy do oka zrovna on a že zrovna jemu můžu poskytnout důstojné dožití v prostředí, které aspoň trošku napodobuje jeho přirozené, a že se nemusí trápit v malinké dóze se zrcátky, do kterých se bojovnice na prodej normálně umisťují. :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

Komentáře