Správná večeře II.

11. únor 2011 | 23.58 |
› 

Pohyb.

Voda.
Vyskakuje na svobodu. S rozpaženýma rukama se vrhá vstříc svému konci.
Sklenice se naklání, otáčí se, padá. Za ní.
Třísknutí zní jako úzkostný výkřik.
Čiré sklo praská v pavučinách a jednotlivé kousky odskakují co nejdál od sebe. Bojí se zranění. Na zlomu jsou zubaté a pokřivené. Nejde přes ně vidět tak dobře jako přes leštěné sklo.
Ostré okraje se blýskají. Střepy znehybní. Třpytí se.
Leží v rozstříknuté vodě.
Šokované ticho.
spilled_water_is_hard_to_retri

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře