Studium VV I.: Automatizace

10. květen 2011 | 11.13 |

Druhá lekce ze studia výtvarné výchovy pod taktovkou p. Kuličky se zakládá na eseji F. X. Šaldy. Hrdinný zrak, jak se tento text jmenuje, pochází z Šaldových souborů esejů o moderním umění Boje o zítřek, které vyšly v r. 1905. Odvážiila jsem se doplnit závěry z eseje vlastními úvahami.

Lidské vnímání skutečnosti podléhá procesu tzv. automatizace, čili zevšednění, zmechanizování. Nad určitými věcmi se již nepozastavujeme a nepřipadají nám ničím zvláštní, vždyť jsme s nimi ve styku každý den. Jako příklad lze uvést počítač, školu, stůl, střídání ročních období, plavání - cokoliv, co vás napadne. Samozřejmě je nutné poznamenat, že kdybychom se divili všemu, co nás za den potká, asi bychom se zbláznili, a před tím se nás automatizace snaží uchránit. Na druhou stranu je to škoda, protože vnímat všechno automaticky dělá den i život méně zajímavými. Nevychutnáváme, ale konzumujeme. Konzumace - to je podle mého názoru problém neproblém současnosti. Problém neproblém proto, že si ho málokdo uvědomuje a pokud ano, téměř nikdo s tím nic nedělá. V současnosti jsme totiž zahlceni tolik informacemi a podněty, že i to jsme si zautomatizovali. 

Kdy vnímáme intenzivněji? Pokud se s něčím setkáváme poprvé, logicky tedy v dětství nebo pokud je to odlišné než to, co jsme znali dosud. 

Hrdinný zrak pojednává o schopnosti nepodléhat automatizaci. Šalda tuto schopnost zařadil mezi vlastnosti umělců a označil za předpoklad umělecké tvorby.

Jednou ze základních funkcí umění je proces automatizace narušovat. Prostředkem k tomu je ozvláštnění, čili prezentace něčeho jinak, než dosud bylo prezentováno. K tomuto ozvláštnění se používají určité umělecké postupy a prostředky - tyto postupy a prostředky však také po nějaké době podléhají automatizaci, a pokud tato situace nastává, umění si vytváří prostředky další. V průběhu dějin umění můžeme sledovat, jak umělecké směry, které vznikaly, reagují na ty předešlé - a to tak, že jim odporují, odmítají je, vyvrací je. Někdy se ovšem oživí i staré prostředky a způsoby, někdy se určité prostředky dovedou do extrému (napadá mě teď minimalismus).

Nejlépe asi předchozí úvahu popíšu na příkladu. Vezměme si dvě krajinky:

derain

vs.

cubist-landscape-justineivu-ge

Krajinakrajina

(obě zastupují (jak jinak než) avantgardní směry)

fauvismus kubismus

výrazné a pestré barvy x tlumené, temné

neurčité tvary x přesně vymezené tvary, ostrá kontura

uvolněný rukopis x přesný rukopis

Nové prostředky ozvláštnění se zprvu "nelíbí". Pokud si pamatujete na pět zásad p. Kuličky, jedna z nich je:

"Umění se nemusí líbit, líbit se musí děvka." - F. X. Šalda

Takže jako začínající umělci rozhodně neztrácejte naději. biggrin Stejně většina úspěšných umělců získala patřičné ocenění až po smrti...

"Umělec předběhl svou dobu," slýcháme často. Umění ovšem nic nepředbíhá, pouze vytváří to, co je v daném vývojovém momentu aktuální. Obecná estetická norma se za aktuálním vývojem umění opožďuje, a proto máte co provokovat.

Závěrem? Umění neustále obnovuje svět tím, že prostřednictvím ozvláštnění mění naše vnímání světa. Co vnímáme automaticky, to jako by existovalo oslabeně nebo vůbec.

---

Kredity:

  • Gyohavl + p. p. Kulička, údobí mé kvarty (haha)
  • fauvistická krajina: Andre Derain, "The Mountains at Collioure" 1905
  • kubistická krajina: Ivuvlad Geanina Iustina, 21. st.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Studium VV I.: Automatizace kateřina 05. 03. 2013 - 18:22