Text žije. Knihy, povídky, básně a všechny možné útvary, na které si vzpomenete, mají vlastní život. 

Na rozdíl od ostatních živých stvoření vám ovšem nekladou odpor, neodmlouvají, nepotřebují najíst ani vyspat se a jsou velmi čistotné a skladné. Proto nikdy papírové knihy nezmizí z povrchu zemského - nebo jsem o tom aspoň přesvědčena.

Zato ale vyžadují zvláštní přístup, jste - li jejich tvůrci. Pokud respektujete jejich požadavky a necháte je žít spokojený a plnohodnotný život, odvděčí se vám za to skvělým pocitem a často i uznáním ostatních lidí.

Jsou spisovatelé, jejichž knihu prostě sníte - zkonzumujete a za pár chvil už ani nevíte, že existují. Jsou takoví, kteří vás oslní hned od začátku. A jsou takoví, kterými zprvu nejste nadšení, ale čím déle je čtete, tím hlouběji propadáte jejich kouzlu, tím víc se zamilováváte do způsobu jejich psaní a žasnete nad jejich příběhy, až jednoho dne zjistíte, že se už nějaký ten pátek vyvalují na celé vaší jedné poličce v knihovně, vnukávají vám nápady a vy ječíte při každé příležitosti, když na vaše knížky od nich sáhne někdo jiný, než vy sami. Takový je můj vztah k Neilu Gaimanovi, mému spisovatelskému guru.

Inspirací budiž včerejší zážitek na PKNO. Nemodrým na konec článku přikládám vysvětlení. Varování: hrozí nebezpečí krutosti a nevtipnosti.

Trojky jsou asi, co se týče fejetonů, moje osudové číslo. Ten, který si přečtetete po rozbalení tohoto článku, jsem psala jako slohovku. (A ano, ten den chybělo ve třídě opravdu hodně lidí.) S povděkem kvituji, že mě literární hodiny s naším češtinářským guru pro fejeton nadchly a do budoucnosti bych se chtěla zkusit tomuhle žánru také věnovat. A nyní, dámy a pánové, prosím přivítejte můj druhý fejeton v životě - a nebojte se podělit se o své názory a postřehy!

P. S. Měřím 151 cm.

 Ve škole budeme jako příští slohovku psát fejeton a v dnešní češtině jsme se každý věnovali nácviku na něj. Jako celá třída jsme buď nikdy nic vtipného nepsali nebo jsme nic nepsali, a tak jsme každý měli z fejetonu docela strach. Tohle je můj. Upusťte oko a s radostí v duši hodnoťte, ale upozorňuju, že je to můj úplně první útvar tohohle typu, ještě k tomu napsaný ve spěchu. Za újmu na zdraví neručím.