13: Těstoviny - rajčata - tuňák

26. květen 2011 | 23.33 |

gabriel-orozco-2

Poněvadž jsem se před nějakou dobou rozhodla obrátit svou víru na knižní a snažím se číst, jak nejvíc to jde (i když to tak nevypadá) (ale musíte to mít prostě v srdci stejně jako punk/metal/doplňte libovolný hudební žánr), je ode mě pouze správné vás informovat o tom, co jsem ulovila naposledy. Nejdřív ovšem musím doporučit knihu, která, pokud se rozhodnete korzovat klasickými vodami, vám pomůže se lépe zorientovat (nebo si to aspoň já i autor myslíme). 90 klasických knih pro lidi v kalupu (v překladu 90 Classic Books For People in Hurry - tohle mě přivádí k otázkám 1) znáte slovo "kalup"? 2) kdo to doprdele používá? 3) proč překladatelé nezvolili lepší výraz?) vás pomocí komiksových stripů provede světem klasiky - pravda, ne celým a dle mého názoru tam třeba Šifra mistra Leonarda nemá co dělat, ale provede a udělá to rychle a občas i vtipně. Když jsem si tu knížku četla poprvé, napadaly mě myšlenky jako "neúcta ke knihám" "trapná snaha o vtip" "WTF?" "kalup, co to má jako znamenat? (ano, během čtení jsem nemohla zapomenout na název knihy)", ale potom, co jsem si pár titulů vybrala a přečetla jsem si je a podívala jsem se zpětně na jejich popis v 90 klasických knihách, musela jsem uznat, že co se týče příběhu, autor ho u všeho shrnul do pár vět naprosto přesně.

(Ten obrázek nahoře je od Gabriela Orozco a naprosto ho žeru.)

Dnes jsem si vypůjčila Wildeovy Pohádky (teď si vlastně vzpomínám, že už jsem je četla) - a jako obvykle se ptám, proč se to jmenuje Pohádky, když to neodpovídá ani původnímu názvu, ani obsahu těch příběhů - jedině jazyku, jakým jsou psány? Mám i Mistra a Markétku díky 90 klasickým knihám - konečně nějaký Rus a bohatější jazyk, rozhodla jsem se ze svého minimalistického postoje trošku odbočit, protože potřebuju zlepšit jazyk svého psaní, Dům na Korfu, o kterém se Princ vyjádřil, že s tím po týdnu seknu a já souhlasím, protože sama nevím, co mě vedlo k tomu si to půjčit a, ehm, Bukowského. Erekce, ejakulace a exhibice. Tohle nepotřebuje víc slov, stačí jen "Bukowski" a název knihy. Když to ve škole vidí u mě na lavici profesoři, jen s potutelným úsměvem pokývají hlavou a řeknou: "Jo, jo, Bukowski, to je něco."

Stále stejně se těším na to, až po odchodu z gymplu matiku už snad nikdy neuvidím. A doufám, že až budu na vysoké, nebude má dobrá víra v estetický vkus jiných lidí umírat s takovou pravidelností jako u nás ve škole. Oblékat se dá hezky a čistě i za málo peněz, prosím. S tím, že nemusíte nosit jedno tričko, jedny džíny a jednu mikinu celý rok. Beze srandy, takové lidi tam máme.

Když už jsme u té módy, kdo má kluka, kterého baví s jeho holkou projíždět módní blogy, komentovat trendy a zajímat se o to, jak vypadá, to vše v rozumné míře, aniž by byl gay nebo metrosexuál? Já mám a klidně záviďte nepokrytě.

Dostala jsem a koupila jsem si kupu oblečení. Fantastického. Neptejte se mě, za co.

Můj bratr začal číst kvalitní knihy (teď si každý den sedne například k 1984) a já mám z něj upřímnou radost.

Taky jsem začala pracovat na novém, velkolepém projektu. Doufám, že bude hodnotný a že ho hlavně dokončím. Bude spojovat literárno s výtvarnem a bude se skládat ze 2 bloků ilustrací a z 1 bloku textu, nové povídky, na kterou by brácha řekl své oblíbené: "Proč píšeš tak hnusné věci?" Nechám ho dobře uzrát a zařadím ho do sbírky, kterou sestavuju a kterou potom pošlu na výlet do nakladatelství. Doufejme, že to vyjde. A že nebude zrát moc dlouho. Možná mám malou vůli, ale některé věci se prostě nenechají napsat hned nebo za krátkou dobu, pokud z nich má vylézt něco čitelného. Z celé téhle činnosti psaní mám pocit, že to spíš ty texty šéfují mně a já akorát přemýšlím, jak to dát dohromady, jak to sladit a jak to příležitostně ochcat. Ale je to ta nejlepší "práce" ever.

Poslední dobou bývám často brzy večer unavená a netrávím na compu tolik času, což je potěšující včetně hezkého počasí.

Neučím se. Je sice hodně písemek, ale máme hodně přestávek. A hodně papírů na taháky, případně hodně kvalitních míst na sezení. Doma se prostě nedonutím učit se. Myslím si, že by se zkouškové období nemělo brát tak vážně, samozřejmě pokud na školu nejebete celý rok.

Víte, co je skvělé lehké a jednoduché jídlo? Vynalezli jsme ho s Princem: na olivovém oleji osmahnete cibuli a česnek, hodíte tam okapaná konzervovaná rajčata, po chvíli tuňáka, zasypete středomořským kořením a osolíte a pak to vyklopíte na barevné těstoviny. Rajčata jsou základ, tuňáka lze nahradit, čím chcete. Carpe diem.

P. S. Vzkaz nezadaným dívkám: Měly byste si najít chlapa jako je Mark Ronson. Argumenty? 1) Vzhled 2) Hudba. Ostatní se nějak... vsákne.

Mark+Ronson++8

Mark+Ronson++3

No prosím. Jen se na něj podívejte.

P. S. Paní profesorka Kučerová vzkazuje, že potahování snople je nejen nechutné, ale taky nezdravé.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře