Po dlouhé době jsem dneska nemohla spát. Převalovala jsem se v posteli, bolelo mě břicho, škrundalo v něm, byla jsem napůl vzhuru a napůl jsem spala, v hlavě se mi pořád proháněly zjitřelé myšlenky, takže jsem prostě musela vstát. Kupodivu se necítím nijak vyšťavená, vzhledem k tomu, že mě ale dneska čeká dlouhá noc, doufám, že to vydrží.
Jsem sama ze sebe nervózní.
Dneska je ten den. Den, kdy se rozhodne. Jak říkala naše oblíbená fyzikářka paní Drábková: "Umíš, neumíš, jedna nebo pět, Petr nebo Pavel - je to jednoduché!"
Jdu hodit řeč s Osudem a bude to na dost tenkém a kluzkém ledě, tak mi držte palce.
Show must go on!