2: Hranice

26. leden 2011 | 21.57 |

Nevím, co se stalo, ale nejspíš se to všechno utopilo v alkoholu a shořelo v ohňostroji Nového roku.

Celý měsíc už jsem neměla deprese, a to je, vážení, důvod k oslavě. Jste všichni zvaní!

V situacích, kdy jsem do těch sraček sklouzávala, už se skoro nic neděje. Maximálně jsem melancholická. Je tam nějaká čára - nějaká hranice - přes kterou se nemůžu dostat, něco jako skleněná stěna. Nejde to.

Ne že bych po tom nějak prahla, že jo.

Teď je strašně těžké, dokonce nemožné si představit, jak jsem mohla v depresi utopit celý půlrok, a nechat si tím srát na hlavu.

Doufám, že to tak zůstane.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 2: Hranice marinka 26. 01. 2011 - 22:31
RE: 2: Hranice sharlaid 27. 01. 2011 - 06:51